Fermentované potraviny – vše, co o nich potřebujete vědět
Fermentovaným potravinám k jejich chuti stačí pouze sůl a čas. Nakládaná zelenina je naproti tomu zalitá hotovým octem a většinou sterilovaná. V tomto článku se dočtete vše o fermentovaných potravinách, o tom, proč jsou zdravé i o tom, jak je rozeznat od nakládaných. Protože ne vše, co je kyselé, je i fermentované.
Fermentované potraviny – co to je a čím se liší kvašení od nakládání v octu
Přečtěte si vše, co chcete vědět o fermentovaných potravinách i o tom, jak je používat při vaření a do salátů.
Co jsou fermentované (kvašené) potraviny?
Kvašení (fermentace) je tisíciletí starý proces konzervace, při kterém mikroorganismy mění cukry v potravině na kyseliny, alkohol nebo plyn. U zeleniny jde nejčastěji o to, že bakterie mléčného kvašení přemění cukry ze zeleniny na kyselinu mléčnou. Díky tomu vznikne specifická chuť a zelenina dlouho vydrží. Jediné, co k fermentaci budete potřebovat je základní surovina, sůl a čas. Ty nejlepší věci většinou totiž potřebují čas. A tak je to i s fermentací.
Jaké fermentované potraviny určitě znáte?
Kvašená vs. nakládaná zelenina – v čem je rozdíl?
Nejlepším příkladem jsou kyselé okurky. Ty, co většinou koupíte v obchodě, jsou naložené v nálevu se směsí soli, cukru, octa a poté sterilované. Naproti tomu klasické kvašáky potřebují jen solný nálev a dostatek času.
Je ocet fermentovaný?
Ano. Ocet vzniká octovým kvašením, kdy octové bakterie mění alkohol na kyselinu octovou. Například jablečný ocet kvasí dvakrát: z jablečného moštu nejdřív vznikne cider a z něj pak ocet. Zelenina, kterou do octa naložíte, ale nekvasí. Jen se konzervuje v hotovém octu, který bývá často pasterovaný. Netepelně upravené octy se vyrábějí třeba tradiční orleánskou metodou. Náš Orleánský jablečný ocet kvasí z jablečného moštu, několik měsíců zraje v dubových sudech a není tepelně upravovaný, takže nejen, že chutná jinak, ale ještě si zachovává všechny cenné látky.
Jsou fermentované potraviny zdravé?
Rozhodně. Fermentace je skvělá z více důvodů, proto ji tak milujeme. Nepasterované kvašené potraviny totiž obsahují živé bakterie mléčného kvašení, neboli probiotika, které příznivě ovlivňují naše trávení. Ve studii Stanfordovy univerzity z roku 2021 jedlo 36 dospělých 10 týdnů víc fermentovaných potravin, jako je jogurt, kefír, kysané zelí nebo kimchi. Rozmanitost jejich střevních mikrobů se zvýšila a některé ukazatele zánětu v krvi se snížily. Fermentací zabijete hned několik much jednou ranou. Nejen, že si pochutnáte – ještě uchováte zeleninu a uděláte něco pro zdraví. Střeva se vyplatí trochu rozmazlovat.
Výhody fermentovaných potravin: Proč byste měli zařadit kvašení do svého jídelníčku
Přečtěte si článek o tom, proč je fajn zařadit fermentované potraviny do jídelníčku.
Chci si přečíst článek ›Jak poznat kvašenou potravinu na etiketě?
Nečtěte jen nápisy, čtěte hlavně etikety. Složení prozradí všechno!
Jak dlouho trvá kvašení zeleniny?
Záleží na druhu zeleniny a teplotě, při které kvasíte. Domácí kysané zelí s 2 % soli kvasí ve sklepě kolem 14 °C zhruba 2 týdny, při pokojové teplotě 18–22 °C asi 10–14 dní. Při rychlejším kvašení a vyšší teplotě je výsledek kyselejší. Pod 10 °C se kvašení výrazně zpomalí. Hotové zelí pak v chladu vydrží 4–6 měsíců.
Základní vybavení pro kvašení: Co potřebujete pro úspěšný fermentační proces
Chcete se dozvědět, co vše k domácím fermentačním pokusům budete potřebovat? Přečtěte si náš článek!
Přečíst článek ›Zajímavost
Jalapenos papričky, které používáme třeba do naší omáčky z fermentovaných chilli papriček, fermentujeme až rok. Chuť omáčky je díky tomu hluboká a kulatě kyselkavá, což krásně vyvažuje její pálivost.
Jak používat fermentované potraviny v kuchyni
Fermentované potraviny dodají jídlu šmrnc, specifickou kyselost a výraznou chuť.
Fermentované rajčatové zálivky Fermato
Kvašením vznikají i naše jedinečné rajčatové zálivky. Týden fermentujeme čerstvě vylisovanou rajčatovou šťávu se solí, k tomu přidáme česnek, zázvor, trochu cukru a fermentaci zastavíme jablečným octem. Nakonec zálivky šetrně pasterizujeme. K tomuto chuťově vyladěnému základu pak přidáváme suroviny podle jednotlivých příchutí, kterých na našem e-shopu najdete hned několik.
Jaké mají zálivky benefity?
Tip na vyzkoušení
Testovací set 6 zálivek 340ml - výběr nejlepších 100% přírodních salátových zálivek
Ochutnejte šest příchutí fermentovaných zálivek z čerstvých rajčat v jednom balení. Poznejte, jaké to je, když se na zeleninu těšíte.
Tip
Kvašenou zeleninu přidávejte do salátu až nakonec. Pokud chcete zachovat živé bakterie, tepelně ji neupravujte. Šťávu z kysaného zelí nebo kvašáků nevylévejte: lžíce do zálivky nahradí ocet.
Často kladené dotazy – FAQ
Jaký je rozdíl mezi kvašenými a nakládanými okurkami?
Kvašené okurky kvasí v solném nálevu a kyselinu si vytvoří samy. Nakládané okurky jsou zalité octovým nálevem a sterilované. Kvašené mají jemnější kyselost a nepasterované obsahují živé kultury.
Jaké jsou nejznámější fermentované potraviny?
Kysané zelí, kimchi, kvašené okurky, jogurt, kefír, kombucha, miso, tempeh, sójová omáčka a kváskový chléb.
Jsou zálivky Fermato fermentované?
Ano. Základem jsou rajčata, která fermentujeme na Moravě. Zálivky obsahují i jablečný ocet a vydrží rok i po otevření.
Obsahují zálivky Fermato živé kultury?
Ne. Zálivky šetrně pasterujeme, aby vydržely rok i po otevření bez přidaných konzervantů a nedocházelo k jejich opětovnému rozkvašení. Pasterací ale přicházejí o většinu živých kultur, a tedy i o tu část benefitů fermentace, která s nimi souvisí. Plná chuť, kterou jim fermentace dala jim ale zůstává. Pokud hledáte nepasterované fermentované potraviny, vyzkoušejte domácí kysané zelí nebo naši chilli omáčku, která není tepelně upravovaná.
Které fermentované potraviny se hodí do salátu?
Kysané zelí, kimchi, kvašená cibule, kvašené okurky, ale především naše fermentovaná zálivka. Dodají salátu výraznou chuť, takže nebudete k dochucení potřebovat nic dalšího.

